Hudba hluboce ovlivňuje tělesné i mentální struktury člověka. Její léčivé a harmonizující účinky je proto možné využít při jógovém tréninku i ke všeobecnému zkvalitnění života. Velmi důležitý je přitom výběr vhodné hudby i způsob jejího vnímání. V běžné praxi může hudba úspěšně sloužit například k prohloubení relaxace a k navození vhodné atmosféry k některým mentálním cvičením.

            Intenzívními aspekty využití živé inspirované hudby ve spojení s jógovými a transpersonálními technikami se zabývá Savita jóga (Timčák, Sedláček, Bělík). Její náplní jsou léčivé a harmonizující techniky s hudbou, dynamická pránajáma s hudbou, transformační dýchání s živou hudbou, pohyb a tanec, objevování vnitřních světů prostřednictvím hudby, harmonizace energetických center, mantry a zpěv.

ÚVOD

            Každý z nás asi z vlastní zkušenosti dobře ví, jak intenzívně na nás může působit hudba. Svými tóny a melodiemi v nás dokáže navodit nejrůznější nálady a stavy mysli, vybudit celé spektrum emocí, aktivovat proudy energií a též i účinně zharmonizovat a vyladit celou naši bytost. A proto vlastně hudbu vědomě či podvědomě vyhledáváme. Je to zkušenost od nepaměti známá a využívaná ve většině světových kultur a je možná proto trošku paradoxní, že právě dnes, kdy je nám hudba dostupná nesrovnatelně snadněji než kdykoliv předtím, nám její hlubší aspekty často unikají. Celý její potenciál je však přítomen ve stejné míře jako kdykoliv předtím. A možná právě proto jsme dnes svědky postupných návratů, pokusů o znovunalezení cest k navození hlubokých účinků hudby na člověka, ke znovuobjevení síly, kterou v sobě hudba obsahuje.

HUDBA JAKO PROSTŘEDEK KE ZKVALITNĚNÍ ŽIVOTA

 Hudba dnes přestává být jen výlučným obyvatelem akademických komnat, koncertních síní, nástrojem do sebe zahleděných experimentů či nosným médiem zábavního průmyslu, ale postupně se odkrývá i ve své nové dimenzi: jsou objevovány a na světlo stále více vyplouvají možnosti jejího působení jako univerzálního harmonizujícího a ozdravného nástroje. V dnešním kritickém zahlcení hlukem, vnitřním napětím a stresy tak mnozí s úžasem objevují zcela nový typ vnitřní zkušenosti pramenící z kouzelného doteku hudby. Ozdravné a harmonizující procesy, které je hudba schopna navodit v nitru celé naší bytosti, nás mohou vždy znovu a znovu dokonale vyladit, projasnit a smýt z nás mnohé z nánosů, kterými nás náš „moderní“ životní styl tak bohatě přeplňuje. Pokud se hudbě dokážeme plně otevřít a pokud je to hudba, která v sobě tento harmonizující potenciál skutečně obsahuje, objevili jsme pro sebe jeden z nejmocnějších, nejpřirozenějších a zároveň i nejpříjemnějších regeneračních a léčivých prostředků. To vše potvrzuje tisíciletá zkušenost dávných generací i výsledky několika desetiletí intenzívních vědeckých výzkumů a terapeutické praxe v této sféře.

PRINCIPY PŮSOBENÍ HUDBY NA ČLOVĚKA

          Čím to vlastně je, že hudba, tóny a vibrace na nás dokáží tak intenzívně a hluboce působit ?

          Ve většině světových duchovních kultur byla hudba odevždy považována za přímý odraz oné prapůvodní vibrace, která je zdrojem a udržovatelem harmonie celého vesmíru. Hudba se tak pro nás může stát spojnicí, mostem mezi naší individuální bytostí a sférami, které ji přesahují, které jsou jejím zdrojem.

          Můžeme se na to podívat i z trochu jiného úhlu: Celá naše bytost je ve své podstatě tvořena nedohledným spektrem částic rezonujících v nespočtu úrovní - jako bychom byli jedním velikým složitým hudebním nástrojem se spoustou strun. Ve svém optimálním stavu je tento „hudební nástroj“ dokonale vyladěn a harmonicky souzní ve všech svých úrovních. To je ale ve skutečnosti jen málokdy. Z vlastní zkušenosti dobře víme, že spousta vnějších i vnitřních negativních impulsů může tento dokonalý akord více či méně rozladit tak, že se v nás tu a tam ozvou „falešné tóny“ - o které v dnešní hektické době nemáme většinou nouzi. Existuje tu však jedna téměř kouzelná schopnost našeho vnitřního „hudebního nástroje“ (na kterou často zapomínáme) - a to schopnost pod vlivem určitého pozitivního vnějšího impulsu se znovu rychle přeladit a vyladit do své optimální  harmonické konstelace. 

          A takový kouzelný impuls tady vskutku existuje. Není asi těžké uhodnout, že tímto podivuhodným impulsem, tímto blahodárným regeneračním zřídlem pro nás může být právě hudba (novinka známá pěkných pár tisíc let).

          I moderní vědecké výzkumy prokazují, že v našem organismu není jediná funkce, jediný orgán, jediná buňka, které by nějakým způsobem nereagovaly na hudbu a vibrace. Ukazuje se, že hudba může velmi významně a pozitivně působit na celou naši nervovou soustavu, na činnost žláz s vnitřní sekrecí, může ovlivňovat orgány zažívacího ústrojí, činnost srdce i krevního oběhu. Může znormalizovat a vyladit naše emoční hladiny a celou naši psychiku, rozpustit stresy, zlepšit soustředění a aktivovat mnohé aspekty našeho tvůrčího potenciálu.

VÝBĚR VHODNÉ HUDBY

          V této souvislosti si však musíme uvědomit velmi důležitý fakt, že totiž zdaleka ne každá hudba v sobě všechny tyto potenciály obsahuje. Některá jich má více, jiná méně a je dokonce hudba (a není jí dnes právě málo), která ve všech zmíněných aspektech může působit přímo negativně až destruktivně.

          Je totiž zřejmé, že má-li hudba působit pozitivním a harmonizujícím směrem, musí být sama o sobě pozitivní a harmonická a musí být s tímto záměrem i vytvářena. Aspektů, které se na tomto procesu podílejí a podmiňují jej, je celá řada. Pro nás je však důležitý především výsledek, tj. skutečný a hluboký efekt té které konkrétní hudby na všechny úrovně naší bytosti. Výběr vhodné hudby je proto základním kritériem, od nějž se pak odvíjí celé spektrum hudebních vlivů a účinků. Protože hudba nabízí vskutku bohaté možnosti působení na naše tělo i mysl, je zřejmé, že každá z těchto oblastí si vyžaduje vhodný typ hudby.  

          Stejně bohaté je i spektrum metod jak danou hudbu vnímat, jak ji využívat a jak s ní pracovat - od příjemně pasivních přístupů, kdy hudba jakoby vykoná vše za nás, až k velmi intenzívním metodám a technikám, kdy se hudba stává jednou z bran vedoucí do hlubin našeho nitra.

VYUŽITÍ HUDBY V BĚŽNÉM JÓGOVÉM TRÉNINKU A INDIVIDUÁLNÍ PRAXI

          V běžných jógových lekcích i při domácím cvičení bychom měli využívat hudbu promyšleně a s mírou. U cvičení spojených s větším spektrem různorodých aktivit (přípravná cvičení, ásany, pránajáma, mudry, bandhy, ale i některá mentální cvičení) se hudba může někdy stát spíše nadbytečným elementem. Velmi vhodným polem k využití hudby je cvičení relaxace a do jisté míry i koncentrace a meditace.

1. Relaxace

          Z vlastní zkušenosti jistě víme, že hloubka a účinnost relaxace je nesrovnatelně vyšší, doprovodíme-li ji vhodnou hudbou. Hudba v tomto případě působí jako velmi účinný „ladící nástroj“ ; tóny a vibrace ovlivňují a harmonizují celé tělo i každou jeho jednotlivou část, mysl, emoce a celý náš energetický potenciál.

          Je však zřejmé, že ne každá hudba je vhodná právě pro relaxaci. Ukázalo se (a to může být pro mnohé překvapující), že třeba ani většina klasické hudby není pro účely relaxace příliš vhodná. A není vlastně divu - tato hudba nebyla pro tyto účely komponována a její vnitřní struktura je zaměřena většinou zcela jinými směry. Vyjímkou tu mohou být některé vokální skladby období renesance (Palestrina, Monteverdi) nebo pomalé věty z barokního období.

           Můžeme zjednodušeně říci, že k relaxaci je ideální hudba pomalá, nepříliš hustě strukturovaná, v dostatečné délce a bez náhlých změn. Takovou hudbu však většinou najdeme pouze mezi specializovanými nahrávkami, kterých dnešní trh nabízí dostatečné množství. I zde je však dobré uvážlivě vybírat. Většina dostupných nahrávek tohoto druhu využívá elektronických syntezátorů, které na jedné straně nabízejí velmi působivé a pestré zvukové spektrum, na druhé straně tu však chybí jistý subtilní, osobitý vklad hudebníka, přirozený zvuk a dotyk nástroje. A tak mnohé nahrávky bývají až příliš schématické a často nevynikají překvapivou invencí (o to více se pak snaží upoutat oslnivými obaly a závratně kosmickými názvy). I zde však mezi záplavou průměrné hudby můžeme  nalézt i velmi kvalitní a inspirující skladby - za všechny bych jmenoval aspoň Briana Ena, Klause Wieseho,  nebo Steva Halperna.

          Akustická hudba je často mnohem působivější a účinnější, tvoří však výraznou menšinu mezi nahrávkami relaxační hudby (jistě i proto, že hrát na opravdové hudební nástroje je o poznání obtížnější než je tomu u syntezátorů). K legendárním nahrávkám tohoto druhu patří například alba Tonyho Scotta - „Music for Yoga Meditation“ a „Music for Zen Meditation“. Tuto oblast mapují i nahrávky dua FONTANA (Sedláček-Bělík): „Probuzení“, „Do ticha noci“, „Barvy listí“, „Tanec na posvátné hoře“.

2. Meditace - koncentrace

          Určitým způsobem strukturovaná hudba může velmi citelně podpořit a zkvalitnit koncentraci mysli. Hudba v tomto případě sehrává roli určitého „katalyzátoru“: mysl takovou hudbu nemusí ani přímo vnímat, hudba může znít tiše v pozadí a přesto mysl pracuje mnohem vyváženěji a snadno přechází do svých optimálních režimů.

          Kritéria pro výběr vhodné hudby k tomuto účelu jsou podobná jako u hudby k relaxaci, snad s jediným rozdílem - neměla by to být hudba, která nás (jako tomu často bývá u relaxační hudby) má tendenci ukolébat, uspat. Zároveň je i vhodné, aby to byla hudba, která co nejméně přitahuje pozornost mysli svými konkrétními a měnícími se obsahy.       

3. Vytvoření všeobecně inspirující atmosféry

          S předchozím bodem úzce souvisí i schopnost hudby navodit pozitivní, inspirující a tvůrčí atmosféru v daném prostoru. Můžeme si vyzkoušet malý experiment:  pusťme v místnosti hudbu, o níž jsme hovořili v minulém bodě a za nějaký čas se do místnosti vraťme. Možná zřetelně pocítíme, jako by se tam něco změnilo, zharmonizovalo, tiše rozzářilo. Ukazuje se tak, že hudba může působit i sama o sobě, bez přímého spojení s naslouchajícím subjektem.

          Harmonizujících a aktivujících vlivů hudby na naši mysl můžeme velmi dobře využít i ke zvýšení účinnosti procesu učení a tvůrčí práce - k tomuto účelu existuje řada specializovaných nahrávek i technik.       

4. Usínání

          S relaxační schopností hudby souvisí i známá archetypální funkce „ukolébavky“. Že hudba dokáže „ukolébat“ - dovést vědomí člověka za hranice spánku, ví z vlastní zkušenosti každé malé dítě. V dnešní době, kdy vlivem stresujícího způsobu života mnozí lidé hledají ztracenou schopnost snadného usínání v užívání medikamentů, může hudba velmi účinně pomoci v řešení tohoto problému. Specializovanou hudební nahrávkou právě k tomuto účelu je album  Ivo Sedláček: „Ukolébavky“ (BETA Jablonec 1998)

SAVITA JÓGA

          Savita jóga (známá též pod názvem „Cesty k srdci - hudba, jóga a souzvuk energií“) je propojení speciální živé hudby s jógovými a transpersonálními technikami. Její autorský a tvůrčí tým (G.M.Timčák, I. Sedláček a M. Bělík) ji v posledních několika letech prezentoval na nespočtu seminářů a workshopů v Čechách, na Slovensku i v zahraničí.          

          Následující stručný přehled obsahuje některé z dalších (tentokrát již intenzívních a specializovaných) možností využití hudby k hlubším interakcím na úrovní vědomí a energií, tak, jak jsou uplatňovány právě v Savita józe.

1.Léčivá a harmonizující hudba

          O tom, že hudba je mimořádně účinným léčivým a harmonizujícím prostředkem a že dokáže vyladit a „prozářit“ celou naši bytost, jsme se už zmínili. Týká se to však zejména živé hudby. Ta totiž kromě přirozených rezonancí hudebních nástrojů v sobě může obsahovat i mnoho subtilních energetických impulsů daných napojením hudebníků na hlubší zdroje inspirace i na bezprostřední konstelaci a potřeby těch, kdo naslouchají (což „konzervovaná“ hudba samozřejmě nedokáže). Velmi důležitým aspektem je i vhodné vnitřní naladění a otevření se léčivým a harmonizujícím energiím tónů a zvukových vibrací. To vše pak můžeme využívat k přímým léčivě-energetickým interakcím mezi proudy inspirované hudby a psychofyzickými složkami člověka.

2. Energetizující hudba

          Dynamická hudba s využitím bubnů, perkusí a jistých přesně definovaných rytmických struktur je prvkem, který hluboce působí v rámci energetických a emocionálních úrovní naší bytosti. Při jisté intenzitě a v dostatečném časovém horizontu dokáže dynamická hudba navodit i vyšší stavy vědomí.

a)      Dynamická pránajáma

          V případě intenzívní pránajámy (kapalabháti, bhastrika) sehrává živá hudba velmi stimulující roli a při zachování jisté struktury, náplně a intenzity významně přispívá k prohloubení účinků těchto technik.

            b) Holotropní dýchání

          Hudba je velmi podstatnou součástí techniky holotropního dýchání vyvinuté Dr.Stanislavem Grofem. Standartně se zde využívá reprodukované hudby, která postupně evokuje a podporuje všechny fáze tohoto procesu (úvodní, dynamickou, katarzní, transformativní, relaxační).

          Uplatnění živé hudby je na jedné straně nesmírně náročné vzhledem k délce, intenzitě i kontrastním fázím tohoto procesu, na druhé straně se ale ukazuje, že živá, bezprostředně inspirovaná hudba dokáže nebývale prohloubit intenzitu a průběh tohoto transformačního procesu.

          c)Pohyb a tanec

          Pohyb a tanec jsou velmi přirozenými a účinnými prostředky sebevyjádření, obzvláště jsou-li podporovány a stimulovány živou hudbou. Pohyb a tanec může být předem definovaný (Tance univerzálního míru, taneční terapie) nebo zcela spontánní.

2. Objevování vnitřních světů prostřednictvím hudby

          Hudba je velmi stimulujícím impulsem pro imaginativní složky naší mysli. V porovnání s běžným slovním vyjádřením je jazykem nesrovnatelně bohatším a může nás vést k mnoha dimenzím našeho vědomí, které nám běžně zůstávají skryty. Procesy vnitřní imaginace za podpory živé inspirované hudby jsou komplexně strukturovanými cvičeními, které postupně umožnují odkrývat pozoruhodné hlubiny našich vnitřních světů.

3. Hudba a energetická centra člověka

          Energetická centra v člověku (čakry) představují průniky mnoha energetických dimenzí. Uvědomění, aktivace a harmonizace jednotlivých čaker prostřednictvím živé inspirované hudby představuje velmi komplexní a intenzívní techniku, při níž dochází k vyladění a harmonizaci celého energetického a emocionálního spektra člověka.

5. Mantry

          Velmi bohaté pole pro práci se zvukovými a vibračními energiemi představují mantry. Mantry jsou velmi účinné vibračně-energetické vzorce, které nám umožní napojit se na různá spektra vesmírných energií, jejichž prostřednictvím je pak možné harmonizovat či stimulovat mnohé z aspektů našeho vnitřního bytí.

          Mantra jóga jako velmi komplexní disciplína však může být plodná a úspěšná pouze tehdy, cvičíme-li ji v rámci daných pravidel a hlubokých zákonitostí. Mnohé z nich jsou prakticky objasňovány právě na seminářích Savita jógy.

6. Zpěv

          Zpěv je jedním z nejpřirozenějších projevů člověka a může nás naplnit pocity spontánní vnitřní radosti i dokonalého souznění s okolím. Duchovní zpěvy a bhadžany v sobě obsahují energetické a duchovní poselství manter (pocházejících často z různých světových kultur) a jejich melodicko-rytmická struktura je přitom snadná a přístupná. Jejich zpěv je proto neodmyslitelnou a velmi oblíbenou součástí každého semináře Savita jógy.

ZÁVĚR

          O mnoha oblastech a souvislostech můžeme racionálně uvažovat, můžeme se snažit je aspoň nějak rozumově zdůvodňovat a kategorizovat. To bylo do jisté míry obsahem i tohoto příspěvku. Můžeme se však aspoň na chvíli odvážit přijmout i trochu jiný pohled. Můžeme si třeba v hloubi duše uvědomit, že hudba je vlastně něco jako malý zázrak.

          Co se děje v těch chvílích, kdy se lidé sesednou, berou do ruky ty známé zvláštní předměty a začnou z nich vyluzovat zvláštní zvuky a souzvuky, které se tolik liší od běžných zvuků našeho okolního světa ? Co se děje v myslích a duších těch, kteří právě naslouchají ?

          Asi nám nezbývá nám než hluboce meditovat nad starobylým citátem: „Kdo pochopil tajemství zvuků, pochopil tajemství celého vesmíru…“

Literatura a odkazy:

1. Sedláček Ivo: Skrytá síla hudby. Diplomová práce. Akademie múzických umění Praha, 1991

2. „Muzikoterapie s Ivem Sedláčkem“, Dotek 4/99

3. Fontana (Ivo Sedláček&Mikoláš Bělík): „Probuzení“, „Do ticha noci“, „Barvy listí“, „Tanec na posvátné hoře“ (Brainy Žilina 1995, Spirála 1999). CD a kazety s relaxační, meditační a harmonizující hudbou

4.  Sedláček Ivo: „Ukolébavky“ CD+MC (BETA Jablonec 1998)

     Sedláček Ivo: „MANTRY - cesty ke Světlu I.“ CD+MC (Spirála 1999)

5. Timčák G.M., Sedláček I.  1998: Music in yoga training - a limiting or accelerating factor?             

    Prezentace na Konfererenci Evropské Unie jógy, Zinal, Švýcarsko 1998

6. Timčák G.M.-Sedláček I. -Bělík M. , 1986-1999: Savita jóga - semináře a workshopy